Lupínek
Můj první koník, kterého jsme koupili jako vyzáblého, absolutně zničeného koníka bez jiskry. Je to hucul, narozen 6.1. 1995, který ve svých osmi letech vypadal na dvacet. Jako malý si nezažil nic dobrého (pravděpodobně), zjistili jsme , že byl asi z dvojčat, protože k nám jednou zavítala do té doby neznámá kamarádka Petra, že má stejného koně, akorát bydlí na druhé straně republiky. Tudíž asi Lupínek a Lukášek byli dvojčátka. To jsem ale zaplula někam, kam jsem původně nechtěla, chtěla jsem říct, že měl pod levým okem prokopnutou lebku, takže mu zůstal ďolíček a z oka už mu napořád teklo ( v případě ostrého sluníčka, nebo větru). Taky měl kapří hřbet, který mu absolutně v ničem nevadil, ale nevypadal zrovna dobře. Ať už jsme jakkoliv běhali kopečky, aby se nám dupka osvalila, nepomohlo to.
Postupem času Lupínek vypadal líp a líp, začal se mu osvalovat krk, záda a po několika krutých pádech, kdy si ze mě dělal jenom srandu, jsem začala trénovat. Každý den pilně chodil pod sedlo, byl to opravdu čertík, když si postavil hlavu, snažil se ze všech sil, abych ustoupila, já však nepovolila. Bylo to utrpení, když jsem ho tak dlouho učila, aby na pravou stranu necválal kontra, on však ne a ne to pochopit. Po třech měsících, když mi nacválal dobře, vytryskly mi slzy štěstí :) . Tak mi dělal radost každou hodinu, až už uměl skoro všechno, když pominu piruetu ve cvalu apod. Rozhodla jsem se, že se svým huculem ze srandy vyjedeme na závody.
Jeli jsme do Rožnova p. R. , na Wooden Trophy v roce 2003. Nejen, že se Lupínek snažil, dokonce jsme se umístili. Opravdu mi lichotilo, když jsem jela jediná horsemanship na huculovi, kolem samí quarteři a americká plemena a já jsem byla čtvrtá ze sedmnácti koní, což je podle mě velká konkurence. Když se nám zadařilo, začali jsme objíždět závody, až jsme taky získali svoje vlastní jméno, dělali si ze mě srandu (Adéla na psovi), ale mysleli to samozřejmě v dobrém.
Dodnes na Lupínka vzpomínám, vše , co uměl , bylo taky díky mojí trenérce, Petře Šotkovské, která se bohužel odstěhovala daleko od nás.
Lupínek byl v září roku 2006 prodán paní Doleželové do Ostravy, kde se stal učitelem pro děti a užívá si zasloužená odpracovaná léta.
Na obrázku předvádíme vzpínání na povel
Komentáře
Přehled komentářů
Lupínek je momentálně v SDO BRONTOSAUŘI - www.sdo.cz
Mám ho v pronájmu,a jezdím na něm parkury..Teď jsem jela křížky a 80cm.. :)) Lupínek je šikovný..Akorát,když jej onžuju,staví mi se mi na zadní hoy..tak jak je na obrázku.. :)) Už asi vím proč.. :DD
obdiv
(ferda.28, 2. 9. 2008 13:42)ahoj adus musim ti napst poklonu smekam pred tebou asi neuveris ale jak jsem si to cetl tak mi ukapla slza jdu cist dale zatim pa fanda drzim palecky v dalsim uspechu
wendy
(rasty, 19. 2. 2008 8:46)Ahoj lupinek je v Bystrici nad Olsi jeste s jedou kobylou v rodinne staji
wendy
(wendy, 13. 2. 2008 16:06)
NJN lupínecek malem nam poslapal deti ve staji ale jinak bezva ponik....Jak se Adush vubec ma a kde je??
Kdyztak napis do meho vzkazniku!papa wenda a pozdravuj TOma.pa
LUPÍNEK
(Wendy, 20. 9. 2010 19:48)